ELSA Česká republika » Aktuálně » Společenské aktuality » Národní konference Pochybení práva v komunistických procesech
konference.htm

Národní konference Pochybení práva v komunistických procesech

Autor: Lenka Pekařová, publikováno: 14/05/2012 21:00 | 0 komentářů

Společný projekt. Tato myšlenka stála na začátku. Vůle a chuť posunout intenzitu a úroveň spolupráce mezi jednotlivými lokálními skupinami ELSA působícími v České republice (tj. Brno, Olomouc, Plzeň a Praha) nás více sblížila, stmelila a dala vzniknout unikátnímu národnímu projektu Pochybení práva v komunistických procesech. Na tomto tématu jsme se s kolegy shodli takřka okamžitě, protože jako mnoho jiných si uvědomujeme nutnost připomínání této nešťastné etapy našich dějin. Jak ostatně nejednou zaznělo na samotné konferenci, připomínat si toto období je nutné zejména proto, abychom v sobě dokázali vyvinout schopnost rozpoznat podobné nebezpečí, kdyby mělo přijít znovu.

Společný národní projekt tedy spočíval v uspořádání dílčích akcí na konkrétní témata z oblasti komunistického práva. Takto proběhla jako první přednáška v Olomouci na téma Komunistické rodinné právo pod vedením paní děkanky olomoucké Právnické fakulty UP, prof. JUDr. Milany Hrušákové, CSc. V Brně následovala přednáška na téma „Církevní procesy: nástroj pro ovládnutí a zastrašení protivníka“, na které vystoupil historik a politolog působící na Fakultě sociálních studií MU v Brně, doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. Zatím poslední v pořadí proběhla na Právnické fakultě UK v Praze dílčí akce na téma Osobnosti komunistických soudců v Praze, kam přijali pozvání novinář Ing. Bc. Luděk Navara a bývalý člen VONSu JUDr. Milan Hulík. V Plzni se zatím bohužel vlivem událostí a momentální složitější situace zatím dílčí akce neuskutečnila, ale pevně doufáme a věříme, že se jim to ještě podaří.

Stejnojmenná národní konference, která se uskutečnila ve dnech 3. – 4. 5. 2012 na Právnické fakultě MU u nás v Brně, měla pak z pohledu společného projektu úlohu zastřešující a zakončující. Na její přípravě pracoval asi patnáctičlenný tým zhruba půl roku. Na tomto místě bych ráda poděkovala především tomuto organizačnímu týmu, bez něhož by k uspořádání akce těchto rozměrů rozhodně nedošlo. Dále je namístě poděkovat všem osobám a institucím, které nám laskavě poskytli záštitu a nabídli spolupráci. Jedná se o Ústav pro studium totalitních režimu ČR, Konfederaci politických vězňů ČR (dále jen KPV ČR), Ústav pamäti národa SK, děkanku Právnické fakulty Masarykovy univerzity prof. JUDr. Naděždu Rozehnalovou, CSc., rektora Masarykovy univerzity doc. PhDr. Mikuláše Beka, Ph.D., veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského, ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila a hejtmana Jihomoravského kraje JUDr. Michala Haška.

Zvláštní dík pak patří těm, se kterými jsme spolupráci opravdu navázali. Naší paní děkance profesorce Rozehnalové, která nám při pořádání akcí vždy ochotně vyjde vstříc a dveře k řešení záležitostí, které souvisí s budovou a chodem fakulty jsou tak díky ní stále otevřené. Dále by tato akce rozhodně nemohla vzniknout bez pomoci milé brněnské pobočky KPV ČR, jež nám zprostředkovala setkání s paní soudkyní Ústavního soudu ČR JUDr. Dagmar Lastoveckou a paní předsedkyní Nejvyššího soudu ČR JUDr. Ivou Brožovou. Těm bych na tomto místě také ráda poděkovala, protože díky jejich podnětům a nápadům k programu a možným přednášejícím jsme získali kontakty, které následně daly vzniknout dalším a dalším a umožnily tak sestavit program tak, jak se nakonec odehrál.

Konference by se mohla jen s obtížemi uskutečnit bez finanční podpory, za kterou bychom touto cestou také velmi rádi poděkovali advokátní kanceláři Allen & Overy, která je generálním partnerem národní skupiny ELSA Česká republika a stala se i generálním partnerem projektu a konference.

Nad očekávání konference zaujala 77 účastníků. Drtivá většina účastníků byla z domácí brněnské právnické fakulty, což nebylo úplně naším cílem, protože jsme akcí chtěli oslovit všechny právnické fakulty v České republice vzhledem ke společnému národnímu projektu, který konferenci předcházel, ale za hojný celkový počet jsme samozřejmě rádi. Zejména jsme byli nesmírně rádi, že naše konference také zaujala pražské členy KPV ČR, kteří vážili dalekou cestu, aby se naší konference v počtu šesti zúčastnili. Sami se mile označili za poněkud „starší studenty“.

Konference byla dvoudenní, po přijetí a zaregistrování účastníků začal program v 10:00 úvodním slovem z mé strany jako vedoucí organizačního týmu, dále pak paní děkanky Rozehnalové a mé kolegyně Ivy Šimkové, která stála u zrodu myšlenky společného projektu a následně také u koordinace jejího uskutečnění. Poté nám brněnskou dílčí akci v patnácti minutách laskavě shrnul pan docent Balík.

Oficiální program konference začal v 11:00 historickým úvodem ze strany Mgr. Branislava Kinčoka, vyslance slovenského Ústavu pamäti národa, který svůj příspěvek nazval „Mechanizmus výroby politických procesov v Československu v letech 1948 – 1989. Následoval příspěvek „Trestní právo v období totality v podání JUDr. Jana Laty, Ph.D. z Městského státního zastupitelství v Brně. Jako poslední v tomto bloku vystoupil doktorand Katedry dějin státu a práva PrF MU, Mgr. et Mgr. Michal Škerle, který nám přiblížil proces s Rudolfem Slánským. Tento příspěvek byl zajímavý tím, jak si komunisté nebrali servítky ani ve vlastních řadách, když se jim to hodilo.

Poobědového bloku se společně ujaly tři dámy českého světa justice – paní soudkyně Ústavního soudu ČR JUDr. Ivana Janů a JUDr. Dagmar Lastovecká a s nimi paní předsedkyně Nejvyššího soudu ČR JUDr. Iva Brožová. Blok byl nazvaný obecně „Totalitní právo a justice“. Paní doktorka Janů přispěla svými zkušenosti z členství v mezinárodním trestním tribunálu, který se zabýval zločiny totalitních režimů, tedy z pohledu reparace a postihu viníků těchto strašlivých skutků. Paní doktorka Brožová pak akcentovala účel a důvod toho, proč je nutné se k tomuto tématu neustále vracet. Její pohled se právě zaměřil především na naši případnou rozlišovací schopnost v situacích budoucích. V podobném duchu se nesl i příspěvek paní doktorky Lastovecké, která také zmínila, že všechny tři dámy jsou stejné generace a pochází z rodin pro tehdejší režim stejně nepohodlných.

Po občerstvovací přestávce nás čekal poslední bod čtvrtečního programu – téměř tříhodinový maraton s dokumentem „Proces H.“, jehož části nám laskavě přijel promítnout a okomentovat sám pan režisér, Mgr. Martin Vadas. Původně jsme se domnívali, že proces s dr. Miladou Horákovou je natolik známý, že nemůže účastníkům přinést mnoho nového. Potom jsme si ale museli položit otázku, kdo z nás opravdu ví, jak proces probíhal? Tento bod programu byl dle mého názoru při nejmenším stejně přínosný jako všechny ostatní, byl to rozhodně silný zážitek a všichni jsme toho poté měli mnoho k přemýšlení.

První den konference jsme zakončili rautem v restauraci [m:juz] ve středu města, kde se ještě dlouho živě diskutovalo o všem, co ten den na konferenci zaznělo.

Páteční program jsme zahájili v 9:00 autentickými výpověďmi politických vězňů, členy KPV ČR, paní Miladou Hruškovou a panem Milanem Neradem. Tyto výpovědi byly velmi silné, k takovým životním příběhům není mnoho co dodat. Snad je namístě pouze vyjádřit obdiv nad stávající vitalitou a optimistickým duchem, který si oba hosté a všichni ostatní s podobnými osudy vůbec dokázali do takto vysokého věku udržet.

Po přestávce následoval blok příspěvků s tématy „Totalitní advokacie“ od pana soudce Ústavního soudu ČR, JUDr. PhDr. Stanislava Balíka, poté „Totalitní prokuratura“ v podání JUDr. Lumíra Crhy z Nejvyššího státního zastupitelství, dále „Dění na PrF MU v letech 1948 – 1950“ od vedoucího Katedry dějin státu a práva PrF MU, prof. JUDr. Ladislava Vojáčka, CSc. Tento blok příspěvků uzavřel opět pan doktor Crha, který si pro nás připravil statistiku perzekuovaných obětí komunistického režimu, které byly následně rehabilitovány. Statistika to nebyla veselá.

Po obědě jsme měli možnost zažít vykonstruovaný komunistický proces „na vlastní kůži“, který si pro nás formou představení připravila skupina ochotnických, převážně gymnaziálních studentů pod vedením studenta PrF MU. Proces byl představen jako smyšlený, ale po včerejším zážitku z promítání dokumentu bylo jasně patrné, že „Proces H.“ byl aktérům často vzorem a předlohou. Proces trval asi hodinu, zahrnoval přednesení obžaloby, výslechy obžalovaných, závěrečné řeči a vynesení rozsudků, povětšinou s trestem smrti, přesně tak, jak to v 50. letech bohužel vůbec nebylo neběžné.

Konferenci jsme zakončili snímkem, který představuje osud totalitního prokurátora JUDr. PhDr. Karla Vaše a především rozhovory s ním z doby nedávné. Ten pán se dnes ohlédne za svým prožitým životem a bez rozmyslu řekne, že „nikdy žádné lumpárny neprovedl“. To člověka nutí k zamyšlení, že takových konferencí jako je ta naše, snad nebude nikdy dost. Dokument ještě není oficiálně hotový, zatím nemá název a jeho části nám představil jeho scénárista a producent, Mgr. Pavel Paleček, Ph.D.

V úvodu jsem zmínila, že naší motivací k výběru právě tématu komunistické minulosti pro tento společný projekt bylo připomínat si toto období je nutné zejména proto, abychom v sobě dokázali vyvinout schopnost rozpoznat podobné nebezpečí, kdyby mělo přijít znovu. Na druhou stranu však ústy pana doktora Crhy, že „Zlo má pokaždé jiné šaty“ a v té souvislosti rovněž fakt, že „Jsme vždy připraveni na válku minulou.“ Tyto neveselé myšlenky bohužel stojí za úvahu a nepodporují příliš naši motivační myšlenku. Přestože si uvědomuji bolestnou pravdivost těchto výroků, stále doufám, že pesimismus není na místě a mohu jen dodat: „Mějme oči a mysli otevřené.“

Pošli tvůj komentář
Nikdo na této stránce ještě nepřidal komentář.