ELSA Brno » Aktuálně » Mezinárodní aktivity » Study Visit Linec
svlinec10120415th

Study Visit Linec

Autor: Jan Burda, publikováno: 30/09/2015 22:53 | 0 komentářů

 

Ve dnech od 10. do 12. dubna proběhla další návštěva v rámci poznávacích Study visits; tentokráte do rakouského Lince, hornorakouské metropole na Dunaji. Studenti opustili Brno ve dvou skupinách: moto-železniční oddíl zvolil cestu žlutým autobusem do Vídně a poté Rakouskými spolkovými dráhami do Lince, zatímco motorisovaná skupina volila cestu silniční a k Linci se přiblížila směrem od Českých Budějovic; tedy stejnou, jakou na Linec spěchal III. sbor polního maršála Kolovrata téměř přesně před 206 lety. Automobil závod s lokomotivou vyhrál a osádka tak musela – už tedy v přítomnosti kolegů z ELSA Linz – vyčkat příjezdu rychlíku, po kterém se – teď už kompletní – skupina mohla věnovat prvnímu bodu naší návštěvy: prohlídce budovy Hornorakouského zemského sněmu. Prohlídka byla zajímavá a přednes průvodce by se dal označit za mistrný; jedinou vadou snadto, že byl v němčině, a v naší skupině bohužel němčinou nikdo nevládl, ale naši rakouští ELSA kolegové nás nenechali na holičkách a ochotně poskytli překlad do angličtiny. 
Další položka programu byla asi nejakademičtější aktivitou naší návštěvy: Dr. Thomas Trentinaglia z University Johanna Keplera udělal komorní přednášku zabývající se smlouvou TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership / Transatlantické obchodní a investiční partnerství) mezi EU a Spojenými státy a CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement / Komplexní hospodářská a obchodní dohoda) mezi EU a Kanadou. Přednáška byla mimořádně vyčerpávající jak po psychické tak fyzické stránce a Dr. Trentinaglia byl rozhodně zapáleným přednášejícím. Znaveni přednáškou – a v jisté míře i vzduchem v kanceláři – odjeli jsme k ubytovně, kde jsme měli přečkat následující dvě noci, zde jsme ochotně zanechali někdy i nadpoloviční části našich finančních prostředků a začali tušit, že ačkoli rysy a vlastnosti naší návštěvy jsou - a budou - různorodé, přílišná solventnost nebude jedním z nich.
Večer jsme byli našimi kolegy vzati do jejich oblíbeného podniku na večeři, kde jsme byli představeni dalším studentům linecké ELSY; z nichž jeden právě slavil narozeniny, takže se dostalo i na sladký dort, který musel skvěle se snášet s chilli papričkami. Zbytek noci měli jsme strávit v klubu, ale pokud tento označím za dobře ozvučený a vesrkze snesitelný, bude to přinejmenším originální popis; spíše však mírně nepravdivý.
V sobotu byla pro nás nachystána prohlídka výstavy v areálu oceláren společnosti voestalpine AG, takže jsme se dovzdělali ve věcech obyčejně ne úplně typických pro právníky: chromniklové oceli, protlačování, lisování, válcování, rozličné legury a jejich místo ve výrobním procesu, užití kovového šrotu, role železné rudy, koksu a struskotvorné přísady ve vysoké peci, užití CNC strojů pro obrábění, setrvačníky a ozubená kola ve větrných elektrárnách, mimořádně přesně vyrobené díly  pro evropské rakety Ariane 5 a spousta dalších nesporně zajímavých věcí nám byla vysvětlena přes audiozáznam. 
Na oběd byli jsme našimi rakouskými přáteli dovedení do restaurace, která ač speciálně zaměřená na biopotraviny, vegetariánskou stravu a trávu obecně, měla co nabídnout i masověji zaměřeným strávníkům. Po obědě rozdělili jsme se na dvě skupiny, z nichž první odebrala se do moderního technologicko-zábavného muzea AEC (Ars Electronica Center), zatímco druhá skupinka vyrazila elektrickou dráhou na kopec, který kromě zajímavého kostela nabízel též krásný výhled na Linec; a díky krásnému počasí byl tento výhled plně zužitkován.
Večer proběhl v poklidném duchu a na závěr sobotního dne jsme již pouze absolvovali poznávací jízdu po restauracích a putykách (a jednom kebabu) v historickém centru města. Díky tomu, že jsme nepodcenili hotelovou přípravu, skončil večer vesele a nepoměrně lépe než ten předchozí.
V neděli již žádný program nebyl naplánován, pouze jsme se tedy nasnídali a moto-železniční skupina odjela směrem k nádraží (a ve Vídni do Prateru, který se prý celkem vydařil), zatímco zbylí sedlali automobil; jen aby zjistili, že kvůli rozsvíceným světlům autobaterie zdaleka nepostačuje a motor odmítá spolupracovat. Neochota ostatních motoristů způsobila, že katalyzátor (a snad i rozvodový řemen) byl v risku položen na oltář česko-rakouského přátelství; ale vše dobře dopadlo a i druhá skupina dojela do Brna šťastně a bez ztrát na technice. Study visit v Linci se tak dočkala šťastného konce a věřím, že všichni účastníci odjížděli o něco zážitkově a vědomostně bohatší a plni krásných vzpomínek, což je koneckonců hlavní účel těchto návštěv.
Jan Burda
S&C, ELSA Brno 

Ve dnech od 10. do 12. dubna proběhla další návštěva v rámci poznávacích Study visits; tentokráte do rakouského Lince, hornorakouské metropole na Dunaji. Studenti opustili Brno ve dvou skupinách: moto-železniční oddíl zvolil cestu žlutým autobusem do Vídně a poté Rakouskými spolkovými dráhami do Lince, zatímco motorisovaná skupina volila cestu silniční a k Linci se přiblížila směrem od Českých Budějovic; tedy stejnou, jakou na Linec spěchal III. sbor polního maršála Kolovrata téměř přesně před 206 lety. Automobil závod s lokomotivou vyhrál a osádka tak musela – už tedy v přítomnosti kolegů z ELSA Linz – vyčkat příjezdu rychlíku, po kterém se – teď už kompletní – skupina mohla věnovat prvnímu bodu naší návštěvy: prohlídce budovy Hornorakouského zemského sněmu. Prohlídka byla zajímavá a přednes průvodce by se dal označit za mistrný; jedinou vadou snadto, že byl v němčině, a v naší skupině bohužel němčinou nikdo nevládl, ale naši rakouští ELSA kolegové nás nenechali na holičkách a ochotně poskytli překlad do angličtiny. 

Další položka programu byla asi nejakademičtější aktivitou naší návštěvy: Dr. Thomas Trentinaglia z University Johanna Keplera udělal komorní přednášku zabývající se smlouvou TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership / Transatlantické obchodní a investiční partnerství) mezi EU a Spojenými státy a CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement / Komplexní hospodářská a obchodní dohoda) mezi EU a Kanadou. Přednáška byla mimořádně vyčerpávající jak po psychické tak fyzické stránce a Dr. Trentinaglia byl rozhodně zapáleným přednášejícím. Znaveni přednáškou – a v jisté míře i vzduchem v kanceláři – odjeli jsme k ubytovně, kde jsme měli přečkat následující dvě noci, zde jsme ochotně zanechali někdy i nadpoloviční části našich finančních prostředků a začali tušit, že ačkoli rysy a vlastnosti naší návštěvy jsou - a budou - různorodé, přílišná solventnost nebude jedním z nich.

Večer jsme byli našimi kolegy vzati do jejich oblíbeného podniku na večeři, kde jsme byli představeni dalším studentům linecké ELSY; z nichž jeden právě slavil narozeniny, takže se dostalo i na sladký dort, který musel skvěle se snášet s chilli papričkami. Zbytek noci měli jsme strávit v klubu, ale pokud tento označím za dobře ozvučený a vesrkze snesitelný, bude to přinejmenším originální popis; spíše však mírně nepravdivý.

V sobotu byla pro nás nachystána prohlídka výstavy v areálu oceláren společnosti voestalpine AG, takže jsme se dovzdělali ve věcech obyčejně ne úplně typických pro právníky: chromniklové oceli, protlačování, lisování, válcování, rozličné legury a jejich místo ve výrobním procesu, užití kovového šrotu, role železné rudy, koksu a struskotvorné přísady ve vysoké peci, užití CNC strojů pro obrábění, setrvačníky a ozubená kola ve větrných elektrárnách, mimořádně přesně vyrobené díly  pro evropské rakety Ariane 5 a spousta dalších nesporně zajímavých věcí nám byla vysvětlena přes audiozáznam. 

Na oběd byli jsme našimi rakouskými přáteli dovedení do restaurace, která ač speciálně zaměřená na biopotraviny, vegetariánskou stravu a trávu obecně, měla co nabídnout i masověji zaměřeným strávníkům. Po obědě rozdělili jsme se na dvě skupiny, z nichž první odebrala se do moderního technologicko-zábavného muzea AEC (Ars Electronica Center), zatímco druhá skupinka vyrazila elektrickou dráhou na kopec, který kromě zajímavého kostela nabízel též krásný výhled na Linec; a díky krásnému počasí byl tento výhled plně zužitkován.

Večer proběhl v poklidném duchu a na závěr sobotního dne jsme již pouze absolvovali poznávací jízdu po restauracích a putykách (a jednom kebabu) v historickém centru města. Díky tomu, že jsme nepodcenili hotelovou přípravu, skončil večer vesele a nepoměrně lépe než ten předchozí.

V neděli již žádný program nebyl naplánován, pouze jsme se tedy nasnídali a moto-železniční skupina odjela směrem k nádraží (a ve Vídni do Prateru, který se prý celkem vydařil), zatímco zbylí sedlali automobil; jen aby zjistili, že kvůli rozsvíceným světlům autobaterie zdaleka nepostačuje a motor odmítá spolupracovat. Neochota ostatních motoristů způsobila, že katalyzátor (a snad i rozvodový řemen) byl v risku položen na oltář česko-rakouského přátelství; ale vše dobře dopadlo a i druhá skupina dojela do Brna šťastně a bez ztrát na technice. Study visit v Linci se tak dočkala šťastného konce a věřím, že všichni účastníci odjížděli o něco zážitkově a vědomostně bohatší a plni krásných vzpomínek, což je koneckonců hlavní účel těchto návštěv.

 

Jan Burda

S&C, ELSA Brno 

Pošli tvůj komentář
Nikdo na této stránce ještě nepřidal komentář.